Nadprůměrně nadané děti mají na ZŠ Krátká zelenou

„Dětské talenty se mají rozvíjet, je ovšem zapotřebí, aby to nebylo násilné, ale zábavné. Proto vznikl na naší škole díky paní učitelce Jedličkové kroužek zábavné logiky. Samozřejmě, že jeho aktivity chceme neustále rozvíjet, proto jsme se obrátili s žádostí o finanční pomoc na Nadaci ČEZ. Díky ní budeme moci pro nadané děti mimo jiné zakoupit různé logické hry, počítačové programy a tablety,“ říká ředitelka školy Jana Dimunová. Jak k tomu dodala Gabriela Jedličková, třídní učitelka I. C, k nápadu založit kroužek ji vlastně přivedl syn Jiří Kryštof, žák 1. B, který mimo jiné připravuje do prvouky počítačové prezentace s animacemi sloužící k výuce.

„Ve čtyřech letech už uměl plynně číst, takže ve školce četl ostatním dětem pohádky a začal se učit anglický jazyk, v němž je nyní už na úrovni třetí třídy. V pěti se v počítačích vyznal lépe než já. Abychom ho trochu zbrzdili, museli jsme mu na radu odborníků z pedagogicko-psychologické poradny najít nějakou těžší zábavu, tak se začal učit japonsky. Zvládl základní slova, ale pak jsme nenašli odpovídajícího pedagoga, tak se vrhl na klavír. Hraje na něj do dnes, přičemž už v pěti letech zvládl náročné skladby, jako například populární Pro Elišku,“ říká učitelka a zároveň maminka Gabriela Jedličková. „Věděla jsem, že ho nezabrzdíme jinak, než že mu začnu hledat konkurenci. Začala jsem s tím pochopitelně u nás ve škole a výsledkem je kroužek zábavné logiky, do něhož pravidelně docházejí další tři nadprůměrné nadané a několik talentovaných dětí.

Takzvanou konkurenci tvoří Jirkovi prvňáci Adélka s Dominikem a druhák Adam. Z Adélky, kterou baví vše, bude jednou nejspíše spisovatelka. Ještě než šla do školy, četla a psala kratší pohádky o dětech a nyní si vymýšlí různé příběhy, například o srdíčku či hvězdičkách, jimiž už popsala spoustu papírových knížeček. Baví jí přitom psát právě ručně, bez počítače, musí u toho totiž více přemýšlet. Matematika a psaní rovněž baví Dominika. Ten podle svých slov již napsal na patnáct různě dlouhých příběhů, hlavně o své rodině, a jedno divadelní představení. Hraje i na flétnu a z lega skládá veliké stavby dle vlastní fantazie. Adama kromě matematiky, násobit uměl již v první třídě, zajímá nejvíce prvouka. Jeho zájem o matematiku je takový, že občas během výuky „supluje“ za paní učitelku, když dává ostatním spolužákům příklady. Problém je ovšem v tom, že zatímco on už násobí do tisíce, ostatní umějí teprve počítat jen do sta.

Nové Centrum pro nadané děti v regionu Chomutovska při klášterecké ZŠ v Krátké ulici spolupracuje s Centrem nadání v Praze, Pedagogicko-psychologickou poradnou v Kadani a se společností Taktik. Rovněž si nechá poradit od společnosti Mensa, která sdružuje lidi s nadprůměrným IQ. „Tím, že máme nadprůměrně nadané děti, se nechlubíme či vytahujeme nad ostatní. Dobře víme, že jsou i na jiných školách, a proto jsme se rozhodli do budoucna otevřít všem. Finančním příspěvek od Nadace ČEZ by nám tento start měl umožnit,“ dodává za školu Jana Dimunová. 

Podle Gabriely Jedličkové, jsou nadané i nadprůměrně nadané děti opravdu na každé škole. „Jen se o nich třeba dost dobře neví, ne vždy se totiž děti samy od sebe projeví, neboť se před ostatními stydí, že jsou trochu jiní a bojí se, že by přišly o jejich přízeň. Mě ovšem jako pedagoga potkalo, že jedno takové mám doma. A jako pedagog jsem pak začala hledat a rozpoznávat další.“

„Základní škola je i od toho, aby se v ní projevily a hlavně podchytily nejrůznější dětská nadání a talenty. Nás pak jen těší, když pedagogům prostřednictvím Nadace ČEZ můžeme alespoň trochu v tomto směru pomoci. A kdo ví, třeba jednou ti, co nyní vynikají v matematice, budou ještě lepší ve fyzice a dalších přírodovědných předmětech. Pak se klidně může stát, že z nich budou vynikající odborníci velice potřební v energetice,“ uzavírá s úsměvem Michaela Žemličková, ředitelka Nadace ČEZ.

Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy